Ajťák versus ekonom - Krutá realita

Mezi ekonomy a ajťáky se už dlouhé roky vedou bitvy o tom, kdo má pravdu. Ajťák vždy za vším vidí své revoluční myšlenky s minimálními náklady a ekonom všude rve předražená řešení. Ajťák jen tupě sedí před bednou a nechápe, proč o tom nemůže rozhodovat právě on.

Příklad 1: Internet pro hosty

Nedávno se mi v jedné společnosti stalo, že jsem měl nutnost dohadovat se s typickým ajťákem o tom, jak na internet připojit několik apartmánů poblíž sídla firmy. Ajťák dlouho promýšlel řešení přes optické pojítko, speciální firewall ve firmě jež oddělí hosty od společnosti a geniálním wi-fi access-point speciálně propojeného s Ronjou.

To co ajťáka ovšem velice zaskočilo byl neochotný přístup celé společnosti i mě takovéto řešení realizovat. Vždyť provrtat díru do speciální fresky od známého architekta je přeci maličkost a ten blbý majitel budovy na to musí přistoupit. Také optické pojítko se dá snadno sestavit a udržovat. Vlastně celé ajťákovo řešení je technicky to nejlepší. Zatímco já, prachsprostý ekonom jsem navrhl řešení, kdy do bytů přitáhneme ADSL a pomocí routeru a kabelů za pár minut připojíme wi-fi AP. Vždyť je to blbost, přeci nebudeme platit žluté kryse za internet.

To co ajťáka ovšem šokovalo bylo přijetí mého řešení společností a vyřazení jeho řešení. Nedokázal kupodivu odpovědět na otázky, kdo zajistí údržbu po domácku optického pojítka, pokud společnost opustí. Nevěděl jak získat povolení k narušení luxusní fresky na zdi. Nevěděl kdo bude odpovědný za spolehlivost. Jediné co ajťák věděl je, že nesmíme platit žluté kryse, nebýt mě, hosté nemají internet ještě dnes.

Příklad 2: Open source rulez

I na tomto blogu jsem relativně známý jako uživatel a zastánce otevřeného softwaru, pokud má jeho nasazení logiku a smysl. Nejsem jeho sklaní příznivce a na rovinu říkám, že Open Office bych nenainstaloval ani sekretářce.

Ovšem to by zase nebyl ajťák, kdyby si to nemusel vyzkoušet. Po mé domlouvě, že mu dovoluji 2 počítače s Open Office se celý šťastný vidal se svým instalačním CD. Ajťák rychle nainstaloval Open Office, a už se těšil na ocenění uživateli. To ovšem neměl dělat, neboť uživatelé začli pekelně nadávat, že jejich dokumenty jsou rozházené, Word jim pomalu startuje a celé se to nějak divně ovládá.

V tu chvíli začal ajťák zuřit, jak uživatelé nechtějí šetřit, a jaké jsou to bezohledné mrchy. Na můj obvyklý dotaz, zda-li si myslí, že menší produktivitou práce uživatelů firmě ušetří peníze jsem se dočkal leda vražedného pohledu. Nakonec vedení společnosti pokus ukončilo se slovy, že raději zaplatí licence za MS Office, než tohle.

Příklad 3: Pomalá síť

Další relativně zajímavá historka tentokrát obsahovala i lidský faktor. Polovina uživatelů sítě ohlašovala pomalou síť a ajťák zavětřil problém v síťových kabelech, jež nebyly ohnuty podle normy ISO/IEEE ----. Ajťák ihned začal navrhovat celkovou výměnu infrastruktury sítě. Po výpočtu částky na výměnu, která přesahovala jenom za jednu místnost částku kolem sto tisíc korun na mě naštvaně koukal, že jeho úmysly neschvaluji. I když jsem si nebyl jist problémem v kabeláži, byl jsem si stoprocentně jist její kvalitou, která byla mizerná. Vedení společnosti si ovšem bylo jisto tím, že raději vyhází IT oddělení, než aby kabeláž měnilo.

Můj postup tedy začal být jednoduše velmi zamítavý se slovy, že kabeláž zůstane tak jak je a detekuje se maximálně její kritická část. Ajťák neustále cosi mrmlal o kaskádách a ping floodech, na čež jsem jej usměrnil slovy, že síťařině opravdu dobře rozumím, a podle mé diagnostiky síťovými nástroji jsem tyto problémy nezaznamenal. Ajťák cosi mlel neustále o normách a teoretických následcích. Neposlouchal jsem jej, nakonec byl problém v chybném nastavení serveru. Důvod proč problém hlásila jen polovina uživatelů byl ten, že druhá polovina uživatelů používala jiné aplikace, nebo nás nechtěli příliš stresovat.

Příklad 4: Rozdíly společností

Pokud znáte společnosti, ve kterých mají hlavní slovo ekonomové a porovnáte je se společnosti, kde mají hlavní slovo ajťáci, dojdete k zajímavému závěru. Ve společnostech kde vedou ajťáci často nacházíte CRT monitory, zastaralé stanice, kuličkové myši a hromadu open source softwaru. Na druhou stranu kabeláž je vedena takřka vzorově, servery běží na technologii jednadvacátého století a linka do internetu je sice pomalá, ale poskytována renomovaným ISP.

Ve firmách, kde velí ekonomové to vypadá takto, na stolech máte LCD monitory, stanice jsou průměrně vybavené, uživatelé mají ergonomické klávesnice a myši. Na druhou stranu u serveru občas má člověk pocit, že je sestaven z toho nejlevnějšího co se našlo, kabely bývají organizovány tak, že výměna kabelu se provádí jeho roztřiháním na několika místech na kusy o velikosti metru.

Já osobně patřím k druhé skupině ekonomům, k lidem kteří než aby dali 100.000 Kč za reinstalaci sotva funkčních elektronických rozvodů si připlatí 1000 Kč ročně na pojistce proti požáru, dají 1000 Kč elektrikáři, že nic neviděl, a za 90.000 Kč nakoupí LCD všem uživatelům. Možná to není cesta podle standardů, možná se to každému ajťákovi nelíbí, ale lidé jsou šťastnější a mají vyšší výkonnost. Pro mě je důležitější, aby lidé pracovali v super prostředí, než aby se dodržovali všechny standardy. I když sem tam mám i takové pochybnosti, že do místnosti nechám namontovat hasící přístroj, aby uživatelé stihli rychle utíkat, když začnou hořet rozvody za luxusní freskou .

Poznámka na konec

Veškeré zde uvedené příklady jsou pouze hypotetické, a jiný výklad je považován ze nepřípustný.