Bez práce (ne)jsou koláče - Krutá realita

Kdysi dávno si chudá vrstva lidí vymyslela toto pořekadlo, které se traduje mezi tupým davem dodnes. Rodiče toto pořekadlo říkají svým dětem, které mnohdy celá léta straví prací, za kterou nedostanou dostatečně zaplaceno. Ono totiž můžete pracovat dvanáct hodin denně, a přesto mít méně než člověk, který pracuje čtyři hodiny denně. Jak je to možné?

Vtip je v tom, že bohatí lidé pracují na sobě a svém majetku, a chudí lidé pracují na majetku ostatních. Pokud slyšíme herce povídat o tom, jak pracují dvanáct hodin denně, nedokážeme často posoudit čemu svůj čas věnují. Většina populárních osobností totiž tráví mnoho času prací na své osobě a na svých společnostech. Kdyby tak nečinili, brzo by pravděpodobně byly chudší než kostelní myš.

To je základní a praxí oveřená poučka, kterou jsem si odnesl od některých vynikajících učitelů na VŠE. Od těch učitelů, které jsem poslouchal, od těch kteří jezdili do školy v novém BMW, protože věděli o čem mluví. Sám se jejich poučkami řídím a zatím mi to vychází. Pracuji čtyři hodiny denně pro společnost a druhé čtyři hodinny denně na sobě. Vidím, že se mi to vyplácí, protože moje životní úroveň se zvyšuje nezávisle na počtu odpracovaných hodin. Netrávím večery prací, protože nemusím. Trávím večery prací na sobě, prací na svých znalostech a prací na lepší fyzické kondici. Jdu kupředu jak pomalá želva, která nakonec předběhne i rychlého zajíce, který odpočívá na paloučku.

To samé ostatně můžete udělat i vy. Přestaňte pracovat pro podniky, které vaší práci nikdy nedocení. Začněte pracovat na sobě, protože vy jediní, sami se dokážete nejvíce ocenit. Umíte jeden cizí jazyk? Začněte se učit další! Uvědomte si, že vy jste ti kdo může něco dokázat!