Perníkový svět - Krutá realita

Dneska jsem večer potkal kamaráda, co kdysi byl na perníku. Stejně jako třeba Tereza Pergnerová a hromada dalších lidí. Tento kamarád stál u stromu a schazoval kaštany, které chce dát dětem, co je potřebují do školy. Neměl co dělat a televize ho nijak zvlášť nebaví.

Skutečné příběhy

Chvilku jsem tam stál, pomáhal mu sbírat kaštany a povídal si s ním. Zeptal jsem se ho i na perník, a na to jestli se se svojí holkou (která ho do toho kdysi zatáhla) rozešel před nedávnem právě proto. Odpověděl mi jasně:"Já jsem do toho šel, protože jsem to u ní viděl, ale nikdo mě nelákal, sám jsem to chtěl zkusit". Jenom jsem pokýval hlavou, a prohodil jsem, že nejsem naivní, a že vím že to nikdo nikomu nenutí.

Obdobný případ je podle mě Tereza Pergnerová, ona věděla do čeho jde a šla do toho podle mě jen proto, že chtěla svůj život ukončit. Perník se zdál jako nejsnadnější řešení, a tak do toho třeba šla, a nakonec se z toho dostala. Dneska jí vidíme jako silnou osobnost ve VyVolených, která dokáže s lidmy jednat a rozhodně je podle mě na úrovni.

Povrchní pravda

Ovšem v novinách se dočteme a feťáckých špatných dětech, co jsou blázni. Ať si pročtu veškeré noviny, podívám se na vše, vidím že lidi věří do nebe volajícím pitomostem. Pohádky o tom, jak rozmazlené děti začínají fetovat a ničí rodičům život, na to si nechte zajít chuť - tak to ani náhodou není.

Pokud chceme z člověka udělat mediálně feťáka, není to moc obtížné. Stačí překroutit pár faktů, změnit úhel pohledu a svést vše na jednu špatnou osobu s tím, že svět kolem je ideální. Například z novin mám pocit, že rodina Terezy je naprosto báječná, zázemí super a ona je ta nevděčná a zlá. Podle mě je to dost o otázce pohledu. Chceme-li vidět chybu na někom, vždy jí tam najdeme. A když jí tam najdeme, možná dalšímu člověku přiblížíme perník.

Odboj

Některé organizace se navíc proti drogám pokoušejí dost chátrajícím způsobem bojovat. Keci o tom, že perník vás může zabít u člověka myslejícího na sebevraždu zaručeně padají na úrodnou půdu. Lživé příběhy lidí závislých na heroinu stěží někoho přesvědčí.

Ano, znám ty příběhy jak lidem marihuana zničila život a přešli z ní na perník, a později heroin. Jenomže tyto příběhy lidé vypráví svým rodičům jako hezkou pohádku. Říkají světu, to co chce slyšet, a pak se najde nějaký blbec, co to ještě otiskne a ostatní tomu uvěří.

Já už některým lidem věci vykládám taky jinak než jsou. Některé tak neskutečné příběhy co znám by mi nikdo nikdy neuvěřil. Jenomže tu nejkrutější pravdu píše sám život a ty nejzajímavější příběhy v novinách neuvidíte, protože jsou až tak neskutečné.

Když tu občas čtu v komentářích o morálce, etice a zákonech, kroutím nad tím hlavou. Lidé co píšou o těhle věcech o tom vědí sami minimum. Přijde mi to jako vtip, jako Matrix kdy lidé věří neskutečným věcem. Jediné zákony, které tu platí jsou fyzikální, vše ostatní je jenom jakási osnova, abychom příliš neotravovali ostatní.

Uvědomte si jenom, že svět co znáte z novin a televize je až příliš zjednodušený. Nikdo není dokonale špatný nebo zlý. Feťáci o kterých čtete v novinách neexistují. Zákony se tak nedodržují, a to co je morální a etické v zásadě není nejlepší. Svět je příliš komplexní, než aby ho většina lidí pochopila, tak pro mě a pár dalších udělejte prosím jednu věc - tolerujte to. I když to nechápete, chovejte se liberálně a nestarejte se o drogy, zákony, morálku atd. u nikoho jiného než u sebe. Možná se budete divit, ale spousta lidí se s tím vypořádá dost dobře i bez vaší pomoci.

Já si zatím v ruce podržím ten jeden kaštan, co mi připomněl jak jsem byl malý a měl radost z takové hlouposti, jako že nakreslím kytičku. Nakonec mi ten kamarád připomněl něco, na co jsem už dlouho zapomínal, a jsem za to vděčný.