Kolektivní inteligence nebo spíš blbost? - Krutá realita

Kolektivní rozhodování

Asi nejhorší věc, kterou jsem v životě kdy zažil, je kolektivní rozhodování. Já tomu říkám spíše kolektivní blbost. Funguje to tak, že se kolektiv rozhoduje, jak se zachovat. Cílem zpravidla je zajistit to, aby nikdo nenesl přímou zodpovědnost. Funguje to například takhle, jste na Titanicu co se potápí a kolektivně si odhlasujete, že ta díra v lodi není tak velká, aby šla loď ke dnu. Jako příklad, kuchařka, číšník, bankéř a architekt hlasují. Výsledek hlasování je ten, že kuchařka věří, že díra v lodi není příliš velká. Číšníkovi také přijde malá a bankéř věří, že čerpadla vodu vypumpují. Architekt, co navrhoval loď, ví že půjde ke dnu. Představte si, že jste architekt, co uděláte?

Bránit lidem v sebezničení nejde

Jako architekt byste se měli lidem pokusit vysvětlit, že loď půjde ke dnu. V praxi to bude fungovat takhle, přijdete za kuchařkou a řeknete jí, že by bylo lepší, kdyby nastoupila na záchranný člun. Kuchařka řekne, že to je váš špatný názor, protože většina věří, že se nic nestane. Budete jí dále přesvědčovat, až se naštve a řekne vám: „Jděte pryč, nebo na vás zavolám policii že mě otravujete“. Nakonec se po pár marných pokusech naštvete, sednete na záchranný člun sami a budete přihlížet tomu, jak lidé umírají.

Kdy je správný čas vysvětlovat lidem, že by měli myslet

Když vedle vašeho záchranného člunu plavou v ledové vodě? Myslíte si, že s tím můžete něco udělat? Budete riskovat vlastní život, abyste pomohli lidem, co si vlastně za své problémy můžou sami? Budete riskovat kvůli lidem, co vám nevěří?