Lidé co mi ublížili - Krutá realita

Bohužel čím dál více zjišťuji, že v mém životě existují desítky lidí co mi ublížili. Co mě trápí nejvíce je fakt, že tito lidé nejenže o tom nevědí, ale vlastně ani neměli zájem mi cokoli udělat. Možná to co vám teď povím vám přijde trošku zvrácené, ale je to bohužel skutečný příběh.

Zvláštní událost

Kdysi na základní škole jeden spolužák opravdu hodněkrát namlátil, vždy jsem se ho bál a neměl jsem ho rád. Kupodivu od této doby uběhlo už deset let a věci se zcela obrátily. Onoho spolužáka, co mi několikrát namlátil si velice vážím, a je to řekněme dobrý známý. Začal jsem si ho totiž vážit poté, co mě naučil se bránit, co mě donutil ujasnit si v životě věci a postavit se na vlastní nohy.

Ne vše takto končí

Bohužel doslova desítky lidí mě pomohli ze života udělat si peklo. Je to ona tupá masa, které jsem věřil, která mi radila ať nic neřeším, že od toho jsou tu jiní. Ona tupá masa, co mi tolikrát v životě ublížila, že si to ani neumí představit.

Absolutní debility, kterým jsem věřil neznali mezí. Všichni mi namlouvali, že když se budu dobře učit, tak si najdu dobrou práci, založím rodinu a budu šťastně žít až do konce života. Problém těch lidí byl, že to byly sobečtí egoičtí idioti, kteří vůbec nedbali mých životních cílů, ale pomáhali mi zajistit si život, o který vlastně nestojím , který by mě udělal nešťastným.

Tupá masa mi vnukla teorii FUD (strachu, obav a nejistoty). Jediné co jsem dělal bylo to, že jsem se pilně učil a snažil, abych dosáhl toho, co ostatní zvládali po párty, protože prostě občas zašvindlovali. Z mého života se díky tupé mase stalo peklo na zemi, nestál jsem o životní jistoty, morálka pro mě byla vytvořena teorií strachu a štvalo mě, že nemám dostatek volnosti, to co je ve skutečnosti mým cílem.

Našli se i lidé, co mi pomohli

Je neuvěřitelné, jak málo se našlo lidí, kteří mě v životě nasměrovali správnou cestou. Lidí, kteří nechtěli abych dělal to co je udělá šťastnými, lidí kteří věděli, že si vlastní cestu musím najít já sám, že mi ji nemohou ukázat.

Někteří lidé prostě dokázali být taktický, nenutili mi své názory, jen mi ušlapali cestičku v životě. Někdy udělali i takové věci, jako že mi dali v pravou chvíli pěstí, a ono to pomohlo. To co je na tom to nejzajímavější je, že mi pomohli nejvíce lidé, které jsem zpočátku nesnášel. Lidé, který mě nenechali utápět, ale i přes to, že je nebudu mít rád mě ukázali správný směr.

Život je totiž mnohdy strašně komplikovaný. I zvířata se bojí doktorů, ale pak jim jsou vděčná. Problém je, že v naší společnosti je strašně moc lidí, kteří vás budou jen litovat, snažit se abyste na ně neměli špatný názor, a vlastně jste jim zcela ukradení.

Tyto lidi neomlouvá, že nevědí. Oni vám sprostě ubližují. Nejsou hodní, jsou sobečtí a omezení. Mě naprosto nezajímá, jestli mi zkazili rok života kvůli tomu, že jsou neschopní, prostě to udělali a je to neomluvitelné. Svět není černobílý, nejsou tu žádní hajzlové či dobráci, svět má i odstíny. Lidé, kteří vám mohou přijít jako totální hajzlové vám mnohdy můžou strašně pomoci, když se dostanete do nesnází, ten dobrák od vedle vám totiž neporadí, zatímco ten "hajzl" odvedle si bude vždy vědět rady jak z tohodle problému ven.

Byl o tom i film

Už si nevzpomenu na název, ale viděl jsem v televizi film o člověku, který všem přišel jako strašný hajzl. Byl hrubý, neslušný a přímý. Ovšem když došlo na lámání chleba, byl on ten jediný, který pomohl zachránit jednomu dítěti život. On jediný dítě nelitoval, ale začal se starat. Protože se ovšem bál, že ho lidé začnou zneužívat, schoval svůj šlechetný čin po zástěrku vypočítavosti.

Problém je, že takovýhle lidí je plný svět. Jsou jich tu armády, jen si jich většina z nás nevšimne. Obklopujete se lidmi, kteří vás při každé příležitosti podrazí a říkáte jim kamarádi. Já je naštěstí poznám na první pohled. Cítím když je člověk podrazák, proto se mi už nestává, že bych se v lidech zklamal.

Jak se nezklamat?

Na to mám jediné spolehlivé pravidlo, neřiďte se tím co lidé říkají, ale dívejte se co dělají. Svět se dá sledovat jako němý film a vidítě pravdu. Hodně hodných lidí se maskuje za hajzly, aby je nikdo nezneužíval. Na druhou stranu obrovské procento hajzlů se maskuje za citlivé dobráky.

Proto nikdy nezapomínejte, člověka dělají činy a nikoli slova. To co lidé dělají a co říkají je mnohdy v přímém rozporu. Mnohdy jsem totiž byl svědkem slov:"Tomu člověku by měl nekdo pomoci, je mi ho tak líto". Všimněte si, že daná osoba vůbec nechce nic udělat, jenom žvástá a žvástá.