Nadřazení lidé - Krutá realita

Jako mladí se učíme, že někteří lidé jsou nám vždy nadřazení a mají vždy pravdu, například policie, soudy či pouze učitelé ve škole. Problém je, že jakmile vyrosteme, měli bychom se těchto předsudků vzdát a začít s lidmi jednat na rovinu, tak jako by nám byly rovni, ale dokážeme to?

Zvláštní přístup

V posledních letech mě několikrát šokoval přístup různých známých osobností a podnikatelů, kteří se ke mně chovali nadřazeně. Například se mi hodněkrát stalo, že jsem na nějaké párty a bavím se s nějakou známou osobností, kterou vůbec neznám (takřka vůbec nesleduji televizi a nečtu noviny, takže na tom není nic zvláštního). Známé osobnosti mě prostě netrápí a nikdy netrápily, a proto se k ním chovám zcela normálně, jako by to byli obyčejní lidé.

Problém je, že oni se tak ke mně mnohdy nechovají. Chovají se nadřazeně a povrchně a já to mnohdy nechápu. Pak naštvaný odejdu se slovy o jakého pitomce zase jde a někdo z tupé masy se mě ptá na jeho telefoní číslo. Moje obvyklá otázka je proč se ptáš na číslo člověka, kterého ani neznáš? Tupá masa jako obvykle vyjmenuje deset televizních seriálů, které jsem v životě neviděl, abych pochopil. Jenomže já to nechápu a odcházím. Přijde mi to trhlé zajímat se o nějakého namyšleného pitomce jen proto, že ho někdo viděl v nějakém seriálu případně na nějakém koncertu.

Podnikatelé

Mnohem horší skupinou nadřazených lidí než známé osobnosti jsou podnikatelé. Nejemže jsou někteří namyšlení, ale ještě toho využívají. Smyslem hodně podnikatelů je dát vám najevo, že vy je potřebujete, zatímco oni vás ne. Myslí si, že těch pár miliónů navíc co mají jim dává moc se nad vás vyvyšovat, ale nedává!

Já před nějakým podnikatelem necítím zvláštní úctu, nadřazenost ani peníze. Beru ho jako normálního člověka, proto s hodně podnikateli dokážu vyjednat solidní podmínky, protože nevěřím v jejich nadřazenost. Někdy to dochází až do krajností jako jeden rozhovor s majitelkou firmy kde pracuji, který dopadl asi takto, majitelka:"Ty se se mnou bavíš jak se svým kamarádem". V tuto chvíli jsem pouze zauvažoval jak bych měl jednat? Jako s někým nadřazeným? To je přeci hloupost, s dobrými lidmi lze jednat na rovinu.

Problém ovšem vidím v tom, že ostatní takto nejednají. Jiní zaměstnanci ke svému zaměstnavateli shlížejí jako kbohovi, kterého musí poslechnout, ale to je blbost. I zaměstnanecký vztah je založen na symbióze, člověk za peníze odvádí práci, a proto má stejné podmínky na vyjednávání jako jeho zaměstnavatel.

A nebojte se zlých podnikatelů, buďte realisti. Většina podnikatelů vyhrožuje svojí mocí a penězmi, ale pravda je, že obvykle ani jedno z toho nemají. Někdy mě podnikatel při vzájemných neschodách ohledně plnění vyhrožoval i svým velmi proslulým právníkem. Věděl jsem, že jsem v právu, nebál jsem se ho, zvednul telefon a zavolal známému právníkovi, abych se nezdržoval soudy, které stejně nikam nepovedou a nakonec je jako obvykle vyhraju. Jaká škoda, že právník daného podnikatele ani neznal.

Proč jednat rovně?

To k čemu se chci celou dobu dostat je fakt, že když s lidmi budete jednat rovně, budou vás brát rovně. Dřív nebo později to ocení a mnohdy vám i pomůžou, protože budete na jejich úrovni. Není třeba klanět se před vaším nadřízeným nebo známým hercem či zpěvákem, jsou to lidi z masa a kostí stejně jako vy. A pokud jsou v životě trošku zkušení, vědí že lidé co se jim klaní na ně budou plivat až budou dole, zatímco ti co s nimi jednají rovně s nimi tak budou jednat vždy a za libovolných okolností.

Pokud se bavíte s férovými lidmi, budou vás brát takový jaký jste a budou se s vámi rádi bavit. Mnohdy vám i poradí a řeknou věci, o kterých většina tupého stáda nemá ani páru. Právě díky svému neotřelému přístupu mám vynikající informace o politice, financích i nových podnikatelských záměrech.