Nečtěte to - Krutá realita

Rozhodl jsem se napsat něco o nás lidech, jací doopravdy jsme, co dokážeme, a jak fungují mezilidské vztahy. Tento článek patří k těm, kdy jen málo jedinců bude chápat o čem mluvím, většina začne vyřvávat, že to není pravda, a ti co to pochopí začnou uvažovat o sebevraždě.

Přečíst si tento příspěvek je nebezpečné, protože řekne to co buďto nepochopíte, nebo nechcete slyšet. Pronikne vám hluboko do duše a bodne. Proto se budete bránit, bude to hluboké a projde to vašimi ochrannými mechanismy. Nebudu vám mazat med kolem huby, řeknu co je pravda a natvrdo. Jestli na to nemáte, nečtěte to!

Definice dobra a zla

Než začnu vysvětlovat podstatu lidského chování, musím vám vysvětlit to co je dobro a zlo, protože se to učíme z různých pohádek jinak, než to je. Naneštěstí někteří lidé nejsou schopni toto pochopit ani na sklonku jejich života, ale to nevadí, protože by to možná nedokázali psychicky zvládnout.

Dobro je to, co vám osobně činí radost, a zlo je to co vás osobně činní nešťastnými. Zní to prostě, ale většina lidí tohle nepochopí. O tom co je dobré či zlé se nemůžete bavit v kolektivu, nemůžete to dát do zákonů, nedovíte se to v televizi, protože je to subjektivní.

Například pro tupé stádo je dobré, když se zvednou daně bohatým, zatímco pro bohaté je to zlé. Dobro i zlo jsou dvě strany jedné mince. Pro různá zjednodušení existují nepřesné, a snadněji pochopitelné výklady typu "Dobro je převlečené zlo" (z filmu Noční hlídka)

Logikou na pravdu

A teď pojďme tvrději do vašeho nitra. Většina lidí má pudově zakódováno, že chtějí konat dobro, protože to znamená pro daný druh život. Do této chvíle to většina lidí chápe, ale když začneme logicky spojovat články puzzle, dojdeme k závěru, že chceme dělat dobro, ale dobro je subjektivní, tedy snažíme se být sobci (pokud vám to došlo, už nyní připravujete nesouhlasný komentář, protože pravda bolí).

Existuje zde spousta výmluv, které se snaží tuto logickou dedukci vyvrátit, ale nelze to. Někteří lidé se snaží pomáhat ostatním, protože jim osobně přináší štěstí. Velmi lehce lze sklouznout k názoru, že těm lidem opravdu pomáhají, ale to vzhledem ke komplexnosti tohoto světa nemůže nikdo vědět.

Jaký je vlastně svět?

Svět je přesně takový, jaký ho vidíte. Váš pohled je ten dobrý a správný, ničí jiný. Tohle je velmi důležité pochopit, protože každý vidí svět jinak, každý interpretuje data jinak, a tudíž každý považuje za dobro a zlo něco jiného.

Nic není černé, ani bílé. Každá věc, každý člověk je takový jaký ho vidíte. Vy máte ten pohled správný, vy říkáte co je dobré, vy určujete pravidla. Pokud vám někdo tvrdí něco jiného, tvrdí to jen kvůli vlastním zájmům, i když to může vydávat za vaše dobro - ale to je lež!

Jak změnit svět?

Je možné, že s aktuálním stavem nejste spokojeni, protože nejste dostatečně šťastní. Opět měřítko pro pocit dostatečného štěstí je subjektivní, a mnozí ho nemohou nikdy dosáhnout. To mohou být důvody, proč chcete změnit svět.

A nyní uvažujme dříve zmíněnou logiku, že svět je takový, jaký ho vidíte vy. V tomto případě, když změníte svět kolem vás, nezměníte na něj pohled a nezměníte tedy nic. Nemůžete nic změnit tím, že změníte věci kolem vás, ale můžete změnit hodně tím, že změníte svůj pohled. Na světě není podstatné to co je, ale to čemu věříte, protože štěstí a dobro je subjektivní, tedy stačí změnit na vše svůj pohled, a bez toho abyste hli prstem zjistíte, že svět je mnohem lepší.

Jakýkoliv pokus změnit něco, co změnit nejde vás neudělá šťastnějšími. Jediná možná změna, která vás udělá lepšími, je ta uvnitř vás. A světe div se, je to ta nejtěžší. Není třeba se bát, že svět se zbortí, když se změníte, on se jenom přizpůsobí. Když změníte svůj pohled na svět, změní se automaticky i svět kolem vás. Lidi vás vidí takového, jak vidíte vy sebe, protože jejich názor na vás nakonec stejně posuzujete zase vy.

Zákony a morálka

Z toho důvodu, že pohled všech je subjektivní vznika morálka, i zákony. Morálka a zákony zajišťují štěstí většiny, nikoli vaše. Princip těchto nástrojů lidstva tkví v tom, že minimalizují váš prospěch na věcech, které nejsou prospěšné pro většinu.

Pokud neprospěch s porušení morálky či zákona je menší než vzniklý prospěch, zachováte se dobře (subjektivně), když to porušíte. To co si někteří vysvětlují logikou, že kašlu na zákony je fakt, že se pouze snažím konat co největší dobro.

Ale tady nemám pravdu...

Hodně lidí, co nezná pravdu mi tohle neustále tvrdí. Důležitý je fakt, že lidské štěstí je věc z velké části řízená pudy. Hodně věcí co děláme pro dosažení svého štěstí, žádnou logiku nemá, jsou to pudy, ale i tak v logice děláme vše pro uspokojení svých pudů.

Pomáháme lidem, protože doufáme, že pomůže někdo nám, až budeme potřebovat. Pomáháme lidem, protože nás štve, že když jsme byly na jejich pozici, nikdo nám nepomohl. Vše děláme pro sebe, a mnohdy automaticky i pro ostatní, ale to není primární cíl. Primární cíl jsme my sami. My nemáme dostatek informací o tom, co je pro někoho dobré či špatné, jediné informace co náš mozek dokáže zpracovat jsou ty, co je pro nás osobně dobré.

Vždyť ten článek nebyl děsivý...

Nebyl, těch pár písmen vám může vysvětlit pravdu, vy ji buďto znáte, nebo odsoudíte. Můžete to pochopit, poznáte to, bodne vás to nad břichem, udělá se vám špatně a dojdou vám souvislosti. Pravda bolí, ale přebolí.

Můžete si sami lhát, lhát sami sobě a kecat o tom, jak je chování lidí nepochopitelné. Ale ono logiku má, jen ji nechcete znát. Lidi co jí poznají často skončí sebevraždou, na drogách, nebo se z nich stanou nejúspěšnější lidé na světě. Pravda je nejnebezpečnější lék na všechny problémy, může vám strašně pomoci, ale také strašně ublížit, je jen na vás kterou cestu si vyberete.

Možná zatím máte ještě na výběr a pravdu si na základě logických faktů nepřipustíte a ubráníte se. Možná jste si už vybrali (tím, že tento článek čtete vím jak) a možná si teprve teď vyberete. Když si připustíte realitu, nikdy nezapomenete, nikdy, můžete jen umřít nebo žít!