Profesionální flákač - Krutá realita

Každého rozumného flákače brzy omrzí pracovat ve firmě za několik stokorun na hodinu, a začne uvažovat o podnikatelské dráze. Já o tom už docela dost uvažuji, a pár mých kamarádů také. Všichni máme jedno společné, nechce se nám dělat, ale potřebujeme nějaké prachy.

V čem podnikat?

Výběr flákačského podnikatelského oboru je velice komplikovaný a složitý, jako hlavní podmínka je brána totiž takřka nulová konkurence (jenom workoholická paka musí furt s někým soutěžit) a vysoký zisk.

Ideální se jeví nějaké úzce zaměřené obory, kde je možné si během roku vybudovat si alespoň dominantní (když už ne monopolní) postavení, na které třeba nebude konkurence chtít vkročit, protože trh nebude dostatečně veliký (bohužel samozřejmě existují workoholičtí magoři, kteří nasadí nízké ceny, a pak hovádka stejně krachnou).

Pár formalit už je do začátku zařízenejch, teď jen zbývá otázka v čem podnikat. Není problém importovat a nechat si na zakázku cokoli vyrobit v Číně, není prolém zařídit elektronický a kamenný obchod, a přinejmenším není problém založit s.r.o. bez vstupních 200.000 Kč (jak se to dělá, to je byrokratické a často používané kouzlo).

První nápady

Podle specifikací, co by měl podnikatelský plán mít jsme se nejdřív shodli na prodávání úzce zaměřeného zboží, kterému dobře rozumíme - šlukny, drtičky, vodní dýmky . Bohužel netrvalo dlouho a našli jsme konkurenční internetové obchody (pfuj, pliv západní buržoazní konkurenční svině).

Nápady jako prodej elektroniky, nebo dokonce počítačů byly smeteny ze stolu hned na začátku. Nízké marže a vysoká konkurence znamená takřka likvidační politiku pro novodobé flákače. Obor restauratérství ovšem začal znít zajímavě. Takovou luxusní hospodu by člověk byl ochotnej dlouhodobě kontrolovat a dohlížet na ní všechny dlouhé večery, jenomže kde zas na to vzít prachy.

Slovo tedy padlo na webové služby. Cožpak jsem nějaký uslintaný programátor s mastnými vlasy jako RaDo, abych na tomhle vydělával? Nene, tyhle obory raději nechám géniům co píchají mladá kůzlátka.

Na čem jsme se shodli

No shodli jsme se na tom, že jsme schopni zařídit funkční firmu, ale nevíme co prodávat, aby to neslo pořádnou škváru. Nějakou práci nemůže nikdo od začínajícího podnikatele očekávat, a to už nemluvím o boji z konkurencí. Naše přihlouplá ekonomika zakazuje mnoho možností solidní obživy, jako jsou kartelové dohody, dumpingová likvidace konkurence apod. Někdy se vrátím k tomu, že tyto zákazy jsou stejně úplně zbytečné, protože kartelové dohody jsou nakonec velice nestabilní a dumpingové ceny nenesou ani náhodou dlouhodobý zisk.

Prostě poctivě se škvára asi vydělat nedá, když nepočítám nouzovou možnost práce. V dnešní době jak se zdá je mnohem efektivnější být vysokým státním úředníkem, a schvalovat návrhy na závislosti finanční nabídky (laicky úplatky) a poptávky (laicky vily, luxusní káry atd.). Kam ten svět spěje? Už ani pro vysokoškolské flákače tu není místo.