Proč si věřím - Krutá realita

Někteří lidé se diví, že si tak důvěřuji a přisuzují to tomu, že jsem namyšlený. Je mi toho docela líto, protože to tak není. Nic není jak to vypadá a o mě to platí dvojnásob. Dostal jsem se v mládí do situace, kdy jsem musel věřit jenom sám sobě. Kolik lidí mi pomohlo? Jeden, slovy jeden člověk mi v mládí pomohl a dozvěděl jsem se o tom po takřka deseti letech.

Je strašné probírat se minulostí, ale je to potřeba. Člověk si udělá na lidi a svět názor. I když se člověk snaží zapomenout, nejde to. Nemůžu získat důvěru k lidem, kteří jsou sociální. Nemám rád všeobecně oblíbené lidi a rozumím si s lidmy, které všichni nesnáší. Zní to divně, ale mám pocit, že na světě něco jako dobro a zlo neexistuje.

Zlí lidé

Většina lidí věří v to, že někteří lidé jsou prostě zlí, já v to ale nevěřím a hledám ve zlých lidech to dobré. Na vysoké škole jsem měl profesorku, před kterou mě všichni varovali, ale já jí měl rád a ona mi potom i chtěla pomoci. Ona lidem ubližovala jenom proto, že jí neměli rádi, nebyla zlá, jen lidem vracela co si zasloužili. Z mě neznámého důvodů jí ovšem lidé neměli rádi, protože své dobré stránky měla ukryty hluboce v sobě a nedávala je tak najevo, aby to většina lidí pochopila.

Dobří lidé

Naopak spousta rádoby dobrých lidí má v sobě ukryté vlastnosti, o kterých ani neví. Dostaňte pár těch dobráků do svízelné situace a uvidíte co udělají. Začnou být zlý, ubližovat ostatním a mnohdy vás zlikvidují jen pro vlastní dobro. Jediný důvod, proč jsou dobří je totiž mnohdy jen ten, že se nikdy nedostali do neřešitelné situace, že v životě měli o dost větší štěstí než třeba já.

Zdá se to jiné

Svět je příliš krutý a komplikovaný, než aby ho většina lidí pochopila. Lidi to vlastně ani vědět nechtějí a já je chápu. Veškeří vůdci a úspěšní lidé vzešli z toho, že se naučili o starat se o sebe sami.

Mnohdy to pak vypadá, že oni lidé ubližují dobrákům, ale ono to tak není. Nikdy jsem za svého života vědomě neublížil dobrému člověku, a pochybuji že tak kdy nějaký úspěšný člověk někdy učinil. Lidem, kterým úspěšní lidé ubližují nejsou dobráci, jsou to zlý lidé, kteří jen měli štěstí a neztratili víru v dobro a zlo. Jsou to lidé, kteří se chovají "správně" jen proto, že se bojí, nikoli proto že tomu věří. Každý člověk, kterému tyhle dobráci někdy ublížili jim s laskavostí a úsměvem podkopne nohu, protože si to zatraceně dobře zaslouží.

Je to fakt komplikované

Abych nemluvil jen od věci, řeknu zde jednu mojí zkušenost. Na základní škole jsem měl spolužáka, který mi párkrát rozbil hubu. Viditelně jsem nebyl sám, protože před pár lety totéž udělal jednomu známému, ovšem železnou tyčí a v opilosti. Bylo to docela nepříjemné, ale dostal jenom podmínku, protože člověk kterému dal do nosu železnou tyčí se za něj u soudu přimluvil.

U nás na sídlišti je tento kluk známý jako prvotřídní hajzlík. Kolují o něm zvěsti, a někteří lidé se ho bojí. Já jsem ho ale začal mít v oblibě. Proč? Protože jsem začal cítit, že pod tvrdou skořábkou je dobrý člověk, což se potvrdilo. Jednoho dne mi totiž strašně pomohl, víc než kdokoli jiný. Pomohl mi jako ona učitelka na vysoké škola, která byla na všechny zlá, ale pod povrchem neuvěřitelně hodná.

Pod povrchem

Většina lidí je pod povrchem jiná než na povrchu. Vyprávím tu o tom moc dlouho, ale teprve až teď jsem se dostal k vlastním zkušenostem. Mnohdy lidem připadám jako blázen, protože vidím v lidech to co nechtějí ukázat. Mnohdy mi to dojde po mnoha letech a k těmto lidem se vrátím a udělám si z nich přátele.

Vím, že všechno je jinak než vypadá. Všichni odsuzujeme zlé a uplatkářské politiky, kteří ve skutečnosti vše dělají proto, že chtějí vše nejlepší pro svoji rodinu. Chtějí svým dětem zaplatit nejlepší školy, a ze strachu vezmou úplatek. Jsou srabi, ale nic to nemění na tom, že pod tou skořápkou mají starost alespoň o svoji rodinu.

Na druhou stranu obdivujeme průměrné zaměstnance, kteří celý život pracují a vlastní lhostejností klidně zlikvidují rodinu. Hodně lidem vůbec nepřijde blbé pořídit si dítě, když jsou nezaměstnaní a vědí, že mají sotva dostatek prostředků na svůj život. Nebojí se o rodinu, jsou to sobci. A nejsou hodní, protože ubližují rodině.

Komplikované?

Svět je strašně komplikovaný na to, abysme věřili tomu čemu věřit chceme. Chceme věřit v dobro a zlo, a nakonec zjistíme, že neexistuje. Že svět není černobílý, a že diamanty lze nalézt i na skládce. Dobrých lidí si proto většina z nás nikdy nevšimne. Je těžké uvěřit, že ti největší grázlové mají srdce ze zlata, ale ono to tak bohužel je.

Proto je mým oblíbeným filmem vynikající komedie Horem pádem. Tento film ukazuje to o čem tu mluvím. Ukazuje jak je život komplikovaný a jak zdánlivě špatní lidé mají briliantovou duši. Pouze se nalezli ve špatné životní situaci a kdyby možná měli o chlup více štěstí, mohli byste je najít třeba jako pracovníky v dobročinné organizaci.

Můj problém je jenom ten, že se nechci obklopit lidma, kteří v životě nezažili nic špatného a nedokážou se srovnat s realitou. Věřím pouze hodným lidem, kteří již něco zažili, a jsou chytří. A takových je zatraceně málo.

Takže pokud chcete slyšet o mé špatné vlastnosti, je to ta že v lidech hledám to co skrývají. Strašně mě mrzí když najdu pod hezkou skořápkou jen to zlé a strašně mě těší, když tam naleznu jen to dobré. Nerad to říkám, ale i po tolika zkušenostech mě stále překvapuje, že v naprosto nesympatických a zlých lidech po čase najdu to nejlepší. O to více si pak těch dobrých vlastností vážím.

A přestože tomu nebudete mnoho z vás věřit, kdejaký vandal má duši čistčí než ředitel dobročinné organizace. Kdejaký poslanec je hodnější než běžný zaměstnanec, a kdejaký starostlivý známý je horší než lochneská příšera.