Stát je sociálka - Krutá realita

Každý den mě fascinují lidé mluvící o jakési sociální spravedlnosti. O nutnosti dávat potřebným a brát schopným. Chápu co lidi vede k tomuto přístupu, někdy se mi také zdá, že na veškeré moderní vynálezy bych měl mít automaticky právo. Že bych se mohl podělit s ostatními, ale...

Pak si vždy vybavím, že na této planetě se mají dobře pouze dvě miliardy lidí ze šesti. Pouze jedna třetina lidí se může spoléhat na něco jako sociální systém, zbylý lidé umírají i na hloupou horečku, protože v jejich zemi neexistuje Penicilin. Ačkoli bych rád jejich problém vyřešil, vím že nemůžu a vlastně ani nechci.

Na této planetě spotřebovávám zdroje pro 1,3 lidí. Tedy ubírám ostatním pro svůj vlastní blahobyt. Vím, že chci-li opravdu ostatním pomoci, nestačí darovat peníze, musím darovat to nejcennější - omezené přírodní zdroje. A to se mi zatraceně nechce. Navíc má spotřeba přírodních zdrojů je v mé zemi jedna z nejnižších, je to mimé dáno tím, že žiji ve městě. Žijete-li na vesnici a dokonce ve vlastním domě, vězte, že spotřebováváte přírodní zdroje za více než 2 lidi na této planetě.

Právě díky těmto znalostem si myslím, že stát by neměl podporovat sociálně slabé do nekonečna. Na světě je spousta lidí, kteří potřebují pomoci více, tak proč dávat podpory zrovna lecjakým vidlákům co nemakají a ještě z našich daní. Ne, nesouhlasím s tím. Pokud stát má něco udělat, tak podpořit opravdu nemocné lidi a pomoci všem mladým ke vzdělání. Každý by měl mít právo na vzdělání a neměla by existovat situace, kdy většina dětí z chudých rodin je nevzdělaných (kupodivu je tento stav spíše případ ČR než USA). Pak by stát měl říct sorry, ale je na čase aby ses staral sám. Žádné podpory, žádné dávky. Kdo chce ať se pojistí za tržních podmínek.

A mimochodem víte co mě nejvíce štve. Že když státu zaplatím 100.000,- Kč na sociálním a zdravotním, v případě nemoci nebo nezaměstnanosti mě bude buzerovat jak malého parchanta, a to si přece nezasloužím. Na co zatraceně mám mít vycházky při nemoci, případně povinnost se hlásit na pracovním úřadě o práci. To je jak kdybych si pojistil barák proti povodním, a v případě povodní bych pak měl pracovat na jeho uklízení pod dozorem pojišťovny.