Technokalba - Krutá realita

Je sobota dopoledne, unaveně stávám a nasedám do technokáry – tedy do auta, u kterého se více než o jeho zničení akcí technoparty bojím o to, aby na místo určení vůbec bylo schopné dorazit. Projíždím bleskově Prahou přes Jižní spojku, přičemž najednou jako můj mozek připraven inteligencí na technoparty selže a odbočím na špatnou odbočku. Nadávám si v duchu do technařů a najednou uslyším ránu. Motor mého auta získává nový zvuk, který mu do teď tlumila velká část, aktuálně již neexistujícího výfuku. Zastavuji tedy.

Drobný problém

Podívám se pod auto, a i člověk co o autě ví, že se do něj leje jenom benzín pochopí, že ta trubka ležící a tažená po zemi, bude problém. S hlavou pod autem ihned zvedám mobil a volám kamarádovi, jaký je další postup. Radí mi, ať to nějak uchytím a jedu dál, uvažuji o své zručnosti, a tak nasedám do auta a výfuk za sebou táhnu raději po zemi.Ujedu sto metrů a najednou mi dojde, že jsem projel kolem baráku s cedulí „Autoservis“, kde byla otevřená brána a člověk u auta. Zašlapávám brzdu a otáčím to směrem do autoservisu.

Typicky při vjezdu do areálu dělám blbého „Prosím Vás, není tohle ten autoservis“, na což dostávám odpověď „no je, co byste potřeboval“. Po chvilkovém rozhovoru a prohlídce auta technik pokračuje „Hmm, hmmm to bude možná stát pár tisíc. Můžu se vás zeptat, byl jste u voleb?“. Rychle odpovídám „Jasně, volil jsem ODS“ (myslím na budoucnost svého auta, kdybych řekl slovo ČSSD, auto bych pravděpodobně našel spadlé z útesu), technik se znovu podívá „No ono to vlastně ani nebude potřebovat vyměnit, to se vejdete do tisícovky, bude to jen pár stovek, ale bude to v pondělí“. Je mi jasné, že teď s tím nic neudělám, a tak se technika pokusím přemluvit, jestli by mě nehodil na stanoviště autobusů – podaří se mi to, a tak se obklopím polovinou tašek z kufru a vším chlastem co tahám.

Jízda sockou

Velice rychle stojím na autobusovém nádraží a uvažuji, která linka jede na místo určení. Chvilku se snažím se svými dvěma roky na vysoké škole pochopit jízdní řády, což končí neúspěchem. Nikdy jsem ty papíry moc nechápal, proto volám dalšímu kamarádovi na telefonu, ať mrkne na internet, dozvídám se čas, bohužel už ne nástupiště. Nakonec se mi daří najít autobus, vstupuji do něj a platím doslova komunistické jízdné 14 Kč. Úroveň autobusu je mizerné, řidič neroznáší horkou čokoládu, nepouští televizi a tak si alespoň sedám k jediné hezké slečně v autobusu, abych si to nějak vynahradil.

Těsně před dojezdem autobusu volám kamarádovi, aby mě vyzvedl, a do mobilu mu líčím, jaké mám vždy štěstí, když se mi posere auto, jsem schopný problém bleskově vyřešit a nalézt náhradní řešení. Mé štěstí se potvrzuje, když vystupuji z autobusu a uslyším ránu rozbité flašky o zem, na což v duchu prohlásím „kterému pitomci tu spadlo pivko na zem“. Při podrobnějším prozkoumání lahve na zemi s nápisem „Plzeň“ začínám mít v hlavě jasno, neboť šance že to si socky v buse koupí něco jiného než Gambrinus je mizivá. Ano, byla to samozřejmě moje Plzeň a ten pitomec jsem jistě já.

Techno!

No vlastně vždyť to znáte, princip techna je snadný, v marihuanovém kouři chodíte okolo stanů ve kterých jsou reproduktory. O kvalitu hudby příliš nejde, klíčovým faktorem je spotřeba energie. Zatímco já se starám o špičkové hi-tech servery odebírající desítky kilowatt, technaři se starají o své reproduktory mající obdobnou spotřebu. Rozdíl mezi serverovou a techno stanem je jen pár v drobných detailech. Hluk je na obou místech obdobný, i když musím říct, že větráky u serveru postrádají nějaký - i když chabý rytmus. Další podobnosti se serverovou jsou nasnadě, všechno tam nějak svítí a žere to kilowatty. Zásadní rozdíl je v tom, že v případě marihuanového kouře v tajné extrémě dobře zabezpečené serverově se pustí do místnosti inertní plyn, který servery zachrání před požárem (případně zhulením) a mimo jiné vše živé zabije (včetně nebohého systémového inženýra jako jsem já), tak obdobný kouř v techno stanu pouze způsobí změnu vnímání rytmu hudby

Musím se přiznat, že po pár pivkách a odzkoušení všech látek co vůbec Paroubek dokázal zakázat, chápu techno jinak. Vlastně nechápu nic, jenom stojím ve stanu a užívám si to. Po hodince mi dojde, že tam nikdo z mých kamarádů ani nestojí, a když je nacházím dochází mi, že má techno minutka se změnila na jednu hodinku, kterou jsem ani nevnímal. Je třeba říci, že nevím kdy a kde bude Czechtek, jediné co vím je fakt, že tam budu, i kdybych tam měl jet s policií. Ostatně inteligence policie na těchto akcích stěží přesahuje inteligenci Hulána, neboť naplánované cvičení „Střetnutí policie s technaři“ (oficiální název) bylo naplánováno organizátory Czechteku a technařům vysvětleno pod pojmem „Střetnutí technařů s policií“. Je to pravda, obě strany se nejdříve připraví na boj, aby to pak v televizi stálo za to.