Krutá realita

Již delší dobu se zajímám o technologii a její komer�ní využití, a stále více narážím na fatální komunika�ní bariéry mezi programátory a uživateli. I když je u mnoha komer�ních softwarových spole�ností přítomen �lověk v marketingu, který se snaží technologii prodat jako produkt, stále mám pocit, že lidé, v marketingu velice málo rozumí samotné technologii, aby toho byly vůbec schopní.

Příklad: Time shifting

Většina dnešních televizních karet se pyšní technologií Time-Shifting. Problém této vynikající technologie je pouze v tom, že ve skute�nosti nikdo neví, k �emu je, a jak se dá používat. Výrobci televizních karet �asto říkají, že tuto technologii můžete využít tak, že když si potřebujete na chvíli odsko�it, stisknete kouzelné tla�ítko, a televize se pauzne. Zní to strašně moc hezky, ale ve skute�nosti je to k ni�emu, protože lidé takto televizi nepoužívají.

Většina lidí se na televizi dívá spole�ně, a proto pokud �tyř�lenná rodina usedne k televizi, je jí tato technologie absolutně k ni�emu. Odsko�í-li si jeden �lověk a zapne time-shifting, další tři budou naštvaní a koukat do stropu. Z tohoto principu tato technologie nenachází žádné praktické využití a pro běžného uživatele je tedy bezcenná. I pro mě byla z několika důvodů bezcenná, než jsem složitě aktivoval time-shifting, zabralo mi to vždy alespoň deset vteřin, a to už jsem byl mnohdy u televize zpátky, takže jsem jí nikdy nevyužil.

Teprve mě zaujalo, když mi kolega řekl, že tuto technologii používá tak, že půl hodiny před filmem spustí time-shifting, poté jde na procházku, a v průběhu filmu rychle přeto�í veškeré reklamy. Vezmu-li to z praktického hlediska, �ástka jež jsem ochoten zaplatit za technologii, jež mi zachrání dvě minuty filmu je mizivá, ovšem �ástka kterou jsem ochoten zaplatit za technologii, která mě zbaví třiceti minut reklam je o poznání vyšší. O tom je právě marketing a technologický byznys, nepřinášet lidem bezcennou technologii, ale přinést jim výhodu.

O to srandovnější mi přijde, že toto jednoduché pravidlo většina lidí z IT nedokáže pochopit. Nabízí se zde jednoduché přirovnání s auty, které hodně lidí z IT vůbec nezajímají. Pokud se programátor dívá na reklamu s auty, většinou ho zaujmou slova jako svoboda pohybu, dobrá hudba a nádherná příroda. Málokdy jej ovšem zaujmou nápisy šestiválec s výkonem 180kW. Ovšem když se někdo pokusí prodat po�íta� podle vzhledu, hlu�nosti a ergonomie, je to �asto prý tupé hovado, co nechápe o co tu jde. To o �em tu mluvím je fakt, že normální �lověk vidí po�íta�, tak jako my vidíme auta. Jakákoliv technologie se dá dobře prodat pouze pokud bude splňovat představy uživatelů, a nikoli představy programátorů a lidí z IT.

Zajímejte se o to, jak lidé technologii používají

V poslední době jsem se za�al hodně zajímat o to, co si lidé o technologiích myslí, než o to jak vše doopravdy funguje. Beru to tak, že každý má svou pravdu, která není špatná, jen je prostě jiná než ta moje. Pro mě je velice lehké udělat nástroj, který mi uleh�í práci, ale velmi složité udělat něco, co uleh�í práci více lidem.

Často ovšem existují velmi jednoduché metody, jak zjistit úhel pohledu ostatních. Například pokud tvoříte webový design, je nejjednodušší jít dva metry od monitoru, trochu se podívat jakoby do blba a nakreslit si vzhled vašeho webu. Při�emž nyní si vyškrtáte pole, která vám přijdou nejvýraznější a uvažujete jednoduše o tom, zda-li v nich opravdu významné položky jsou. Snažíte se uvažovat jako průměrný návštěvník, který vidí najednou rozostřenou obrazovku a uvažuje, odkud má za�ít �íst.

Ob�as jako IT odborník můžete vymyslet věci, které průměrný �lověk z marketingu nemá nikdy možnost vytvořit. Například jsem si všiml, že Seznam nabízí ikonku, jež umožňuje přidat RSS kanál mého blogu na homepage libovolného uživatele. Napadlo mě, že to by pro můj blog byl velký přínos, ale co když uživatel nebude ze Seznamu? Pak budu průměrného návštěvníka otravovat nějakou pro něj neznámou službou a zbyte�ně ho prudit výraznou ikonkou? Normální marketingový pracovník zůstane v dilematu, zatímco já jako programátor vím, že návštěvníky z vyhledávání Seznamu můžu rozlišit podle hlavi�ky Referer, jež odesílá jejich prohlíže�. Najednou se moje úvaha zaměří jinam, pokud přijde �lověk jenom z vyhledávání Seznamu, tak mu to nabídne přidání na jeho homepage, ale ostatní to nebude otravovat.

Co je ovšem nejhorší je fakt, že libovolná změna zabere spoustu �asu a promýšlení. Například jeden uživatel mi napsal, že �asto používá můj nepříliš funk�ní archiv �lánku tak, že si vždy nechá zobrazit �lánky za poslední měsíc. Poté jsem jeho názor konfrontoval se statistikami a došlo mi, že nikdo nestojí o to, aby v pravém menu bylo napsáno Únor, Březen atd... Kdo to sakra bude používat a pro�? Většina z nás ani neví, jaký měsíc právě je. V tu chvíli mi došlo, že každý uživatel touží po tla�ítku "Články za posledních 30 dní". Že je to uživatelská logika, kterou v blízké době implementuji. Já neřeším to, co mi přijde logické, protože můj pohled jako autora je velmi zkreslený. Já řeším především to, co ostatním přijde logické, to je pro mě priorita - lidi, �tenáři a uživatelé. Důvod, pro� tolik odsuzuji otevřený software není ten, že je koncep�ně špatný, ale že se soustředí více na potřeby programátorů než uživatelů.

Překvapuje mě, jak může někdo říci, že OpenOffice schází jen jedná drobná funkce, ale ty ušetřené peníze. Jenomže ona jedna drobná funkce jsou třeba kontingen�ní tabulky, které sice programátorům nepřijdou moc důležité, ale já bez nich neudělám byznys report. Přijde mi to, jako kdyby mi prodejce auta řekl, že tohle auto je na provoz levnější, protože je menší, ale bohužel po sklopení zadních seda�ek do něj nemohu dát horské kolo. K �emu by mi ovšem takové auto jako cyklistovi bylo? Jistě kolo si můžu dát na střechu...po půlhodinovém montovaného na zahrádku. To co je pro vás mnohdy drobnost totiž ostatní mohou vnímat úplně jinak, a o tom není jenom byznys v IT, o tom je byznys obecně. Nikdo nezaplatí za věc, která vyhovuje vám, ale každý je ochoten zaplatit za věc, která vyhovuje jemu.