Válka generací - Krutá realita

Patřím ke generaci, jež spatřila komunismus pouze za svých dětských let, a prožila transformaci komunismu na kapitalismu ve stejné době, jako prožívala pubertu. Když slyším o tom, jakou beznaděj přinášel komunismus mladým a nadějným lidem, mám stejný - možná i horší pocit v případě demokracie, pro mladé je tu pouze a jen beznaděj, ale proč?

Generační rozdíly mezi socialismem a kapitalismem

Většina lidí sleduje kapitalismus i socialismus v období řádově pár let, ale když se na oba směry podíváme v pohledu dvou století, vidíme zde některé společné problémy, u nichž nacházíme různá řešení. Nebudu se zde zabývat pojmem demokracie, kterým lze naprosto pohodlně označit i komunismus, a který nám mnoho pohledů na generační problémy nepřináší. Zkusím se spíše zaměřit na rozdíly generací a režimů ve východním bloku bývalého sovětského svazu (tedy i ČR) a Spojených států.

S prodlužováním délky života lidstvo naráží na problém, kdy je starší generace (nad 45 let) málo produktivní, a není se sama o sebe schopná postarat. Průměrný člověk nad 45 let je asi tak obdobně produktivní, jako dvacetiletý mladík, co právě dostudoval. Obě skupiny mají své výhody i nevýhody. Zatímco mladík je plný elánu a sem tam svojí unáhleností a nízkými zkušenostmi věci spíše zkazí, než vylepší, dokáže vykonat obrovské množství práce. Průměrný člověk nad 45 let je trošku klidnější, mnohem lépe zvládá řešení sociálních problémů a dokáže si hromadu práce ušetřit tím, že se lépe dohodne. Platy jak mladých lidí tak starších lidí by tedy optimálně byly vyrovnané, a největší příjmy by dosahovala střední skupina obyvatelstva mezi 30-45 lety.

To je sice hezká teorie, ale je zde pár důležitých faktorů, jež jí dokáží optimálně narušovat. Především mladý člověk dokáže dokonale vyžít i s minimem peněz. Věřte mi, že většina lidí ve dvaceti letech je mnohem šťastnější pod stanem než v luxusním hotelu. Mladí lidé také mají mnohonásobně menší náklady na zdravotní péči atd. Prostě a jednoduše, člověk ve 45 letech, jež má stejný příjem jako dvacetiletý na tom není díky svému věku tak dobře. Demokracie dokáže za optimálních podmínek tyto rozdíly držet jak mají být. Problém nastává v případě, kdy generace nejsou populačně vyrovnané, a tak může jedna generace, druhou vykořisťovat na státní úrovni, jenom díky síle hlasů.

Od kapitalismu k socialismu

Když se podíváme do historie, zjistíme, že ještě před pár desítkami let populace narůstala neuvěřitelným tempem. Tehdy za první republiky zde vládnul kapitalismus a malí živnostníci. Můj pradědeček vlastnil záložnu a půlku vesnice, a rozdělení obyvatelstva bylo správné. Každý starší člověk své živobytí nekryl prací, ale kapitálem. Mladí na něj pracovali, protože vlastnil půdu, majetek, pozemky a infrastrukturu. Bohužel mladých bylo více než starších, měli málo majetku, hodně práce, a tak se nikdo příliš nebránil komunismu. Ono také proč? Většina obyvatel na příchodu komunismu krátkodobě vydělala za naprosto drobnou cenu, že zmizí střední třída. Věřte mi, že kdyby komunismus nebyl pro nikoho dobrý, tak by tuhle republiku museli Rusové vystřílet do posledního Čecha.

V té době ve Spojených státech neustále vládl kapitalismus. Mladý člověk pracoval, vytvářel kapitál, na kterém později pracovali mladí. Jednalo se o dlouhodobý a funkční koloběh. Mladí v Čechách mezitím začali objevovat tajemství komunismu, začali si rozdávat veledůležité funkce a dělali stranickou kariéru, kterak co nejlépe a nejefektivněji rozkrást majetek dřívější střední vrstvy. Jednalo se o silnou skupinu lidí, která díky rozkradenému blahobytu střední vrstvy vytvořila velice silný ročník, na nějž se navázel ještě silnější ročník jejich dětí, jež se dnes nalézá u produktivního zenitu (kolem 40-55 let věku). Tato vrstva stranických mladíků jsou dnešní důchodci (70-80 let).

Komunismus fungoval perfektně, staří straníci vykořisťovali své děti tím, že je házeli do práce, kde se nesmělo nic změnit, zejména postavení starších straníků. Během pár let ovšem nastala změna, tito děti starších straníků dospěli do produktivního věku 30 let a potřebovali peníze pro své rodiny. Nastala tzv. růžová revoluce, jež měla této velice silné generaci přinést dostatek financí pro jejich rodiny. Růžová revoluce měla začít nový koloběh, kdy střední věková vrstva začne opět využívat své děti (=koloběh zůstane zachován). Nic se v systému příliš nezměnilo, a ani změnit nemělo. Beznaděj pro mladé zůstala stejná, ne-li větší, jak je vidět z dnešní situace na školách.

Stárnutí generací

Ovšem během 17 let od revoluce i tato skupina lidí zestárla, a přesunula se do generace, která musí myslet na své stáří. Problém této generace se všem zdá vyřešený předem, bude se vykořisťovat zase o generaci níže. Zatímco se dnešní generace kolem 45 let blíží k důchodu, očekává že to bude fungovat tak jak to viděli celý jejich život. Donutí vládu, aby držela důchody nahoře a odsere to generace o úroveň níže. To zajišťuje relativně solidní příjem dnešních důchodců, který je držen na hoře jen díky naivnímu předpokladu střední generace uvažující ve smyslu "Když vydrží jejich důchody takhle vysoké, naše budou stejné". Je zde ovšem jeden drobný rozdíl, žádný silný ročník už pod aktuální střední generací není. Dnešní mladí nemohou důchodce nikdy uživit.

To co fungovalo sto let, narazilo na svůj limit. Mladí lidé jsou naštvaní, protože jsou vykořisťováni, ale nemohou s tím absolutně nic dělat, protože je tady přece demokracie, tedy právo většiny. A teď se zamyslete, kdo je většina? Všimněte si pohybu ve světě, u nás mladý člověk po škole nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti. Ve Francii se mladým snaží sebrat pracovní práva. Všude se snaží jenom šmelit mladé, protože to by mohlo docela dobře fungovat. Snažíme se zavést dlouhodobě odzkoušený model, vykořisťování o generaci níže. Zatímco ve Spojených státech se do mladších generací investuje (starší generace drží kapitál a předává jej mladší), v Evropě se setkáváme pouze s pokusy o vykořisťování (starší generace kapitál nedrží).

Sociálně demokratická politika

Relativně silné krátkodobé řešení pro tento problém přináší ČSSD. Sociálně demokratická politika je založená především na znehybnění mladší generace, a zajištění dokonalého otrokářského režimu. Idea sociálních demokratů je relativně snadná. Dáme-li mladší generaci nulové vzdělání, které využijí v továrních halách financovaných od zahraničních investorů, můžeme zajistit, že nezdrhnou. To je třeba podpořit slibnou vizí, že aktuální mladí se budou moci přiživit na dalších mladých, ve zkratce "Jistota a prosperita sama". Protože tato vize asi za 15 let velice brzo vyprchá, je třeba tu mladé nějak podržet i potom, třeba pomocí 30 leté půjčky na předražený byt. Není to bezvadný plán?

Aktuální stav je takový, že díky masivním zahraničním investicím do továrních hal roste česká ekonomika neuvěřitelným tempem. To navíc stále zrychluje silná pracující střední věková generace. Mladí lidé, se mají dnes relativně dobře, a díky tomu k nám dokonce emigrují hodnotné pracovní síly ze Slovenska. V počítačovém průmyslu se neustále setkávám se špičkovými slovenskými odborníky, kteří jenom čekají na oživení jejich ekonomiky.

Problém je, že stejně jako špičkový slovenský odborník emigruje tam, kde se má nejlépe, stejně tak se chová i špičkový český odborník. Už dnes je vidět, že česká ekonomika ztrácí dech, zatímco slovenská nabírá na síle a ekonomické reformy budou mít příznivý dopad, i když v delším horizontu.

Jaké budou důsledky?

Pokud se u nás bude držet aktuální sociální politika, kdy demokracie bude znamenat to, že co do množství silnější generace se bude pokoušet přiživit na té slabší, dopadne to během patnácti až dvaceti let katastrofou. V této době začne slábnout možnost státu vyplácet důchody, a díky nízkému kapitálu starších lidí se budou mnozí z nich ocitat ve velice tíživé sociální situaci. Stejně tak nekvalifikovaní lidé začnou tvrdě narážet, a budou se pokoušet přivydělávat si na Slovensku jako pokladní v hypermarketu.

Předpokládám, že sociální rozdíly se značně prohloubí. Zatímco mnozí češi, již díky aktuální situaci, začali přesouvat svůj majetek za hranice, třeba na Slovensko budou stále žít v Čechách. V této době ne už kvůli infrastruktuře, kterou zlikvidovala Paroubkova vláda, ale díky nízkým životním nákladům. Ono proč vlastně neplatit nízké daně na Slovensku, a nežít v Čechách? Systém fungující 100 let se zastaví a změní prostě proto, že je špatný a nadále neudržitelný.

Je to jenom o tom, že starší generace nemůže mladší nepokrytě využívat. Je lehké říci, že žáci na školách fetují a kašlou na učení, ale už je velice komplikované objasnit důvody proč. Kvůli nekompentnímu školství? Že by důvod šikany pedagogů nebyla chyba mladé generace, ale jejich vlastní neschopnosti? Systém založený na tom, že neschopný učitel je na škole léta, zatímco žák jemuž v moči najdou kousek marihuany, je ihned vyloučen přeci nemůže fungovat. Systém, kdy se důchodcům udržuje životní úroveň, na kterou si nikdy nevydělali je hloupost. Systém využívající mladší generaci je mrtvý.

Starší generace má právo na důstojný život, ale pouze za jediné podmínky, předá mladší generaci své znalosti a kapitál. Tohle je systém fungující tisíce let, kdy váš děd obdělával pole, naučil to vašeho otce a jemu to předal. Váš otec naučil pole obdělávat vás, a vám ho předal. Není to systém, kdy domov důchodců poslal pár mladých na pole, které patřilo králi (s nímž měli důchodci dobré vztahy), aby ho mladí obdělávali a dělili se s nimi o úrodu jen tak pro nic za nic. Toto je výsledek sociální demokracie, nedám nic a beru vše, jenom protože je nás více. To je systém, který u nás funguje, a já se ho nehodlám ani náhodou účastnit. Tento systém je likvidován jediným - mezinárodním obchodem. Jakmile se nějaká demokratická společnost rozhodne využívat jiné, ti mohou hbitě odejít k slušnější společnosti.

Poznámky k článku

Tento příspěvek označuje pouze můj osobní názor na danou sociální problematiku, a je podložen několika materiály o kapitalistické a socialistické společnosti. Především se zabývá rozdílnými důchodovými systémy v kapitalistické společnosti (jež jsou vypláceny z akciových podílů, či společnostmi) a důchodovými systémy v socialistické společnosti (které jsou závislé na státu). Tento článek nemá za cíl očernit libovolnou generaci, žádná generace nebyla a nebude jiná. Všechny generace myslí pouze a jen na své dobro, a jediný důvod realizace sociální nespravedlnosti v čechách je externí zásah do uspořádání našeho státu.

Před tím, než budete komentovat tento příspěvek si uvědomte, že veškeré příspěvky podléhají schvalovacímu procesu. Schvalovací proces příspěvků povoluje vstup i nesouhlasných komentářů, ale pouze v případě, že přinášejí nové skutečnosti, které v článku nebyly zmíněny. Vulgární komentáře nebudou publikovány.