Katastrofální situace na vysokých
21.12.2005
Situace na vysokých školách dnes připomíná trošku komunistickou maškarádu, největší práva, platy a možnosti mají přestárlí důchodci, jež v životě nic nedokázali. Bezcenné vysokoškolské hovádko, co vyjde vysokou a jde učit má víc, než úspěšný podnikatel, který se po své kariéře vydá cestou předávání svých zkušeností mladším vrstevníkům.
Vrchol drzosti
Stydím se,
za mladé lidi, kteří na vánočním koncertu ČVUT 13.12. seděli na místech vyhrazených pro Studentskou unii, když kolem stáli starší a staří lidé, mnozí z nichž byli jejich učitelé. Jen doufám, že se trochu zastydí a omluví.
G. Chadzitaskos, proděkan FJFI pro pedagogickou činnost
Zdroj: Studentský server ČVUT
Můj názor
Protože danou školu nenavštěvuji a na této besídce jsem nebyl, myslím si, že mohu vnějším pohledem velice dobře hodnotit situaci. A můj názor je ten, že pokud si studenti zajistí rezervaci míst, je osočování z úst tak vysokého představitele vysoké školy ukázkou pocitu nadřazenosti, arogance a omezenosti.
Proč mě tento příklad tak táhne je fakt, že s tímto jednáním se na našich školách setkávám poměrně často. Arogantní až drzé jednání pedagogů a představitelů vysokých škol je u nás opravdu běžné. Mohu ze zkušenosti říci, že hodně pedagogů na vysokých školách je víc namyšlených, než ředitelé nadnárodních společností. A kupodivu ti nejvíce skromní pedagogové jsou často i ti nejvíce schopní.
Právo na úctu
Také bych rád zopakoval, že úctu si nelze vymáhat, uzákonit ani vydobít. Úcta je přirozená vlastnost. Pokud budu sedět na rezervovaném místě v Betlémské kapli a vedle si stoupne Václav Klaus, nabídnu mu místo. Pokud si vedle stoupne Jiří Paroubek, bude čekat, když mě poprosí abych mu uvolnil místo, ukážu mu rezervaci a nechám ho stát. Úcta není důsledek postavení či věku, ale důsledek vaší přirozené autority a obecnéhoho uznání.
Pokud si nějaký profuckáč myslí, že díky svému postavení má nárok na úctu, tak se hluboce mýlí. To, že studenti ignorovali stojící učitele jenom dokazuje jejich chabou úctu k profesi, jež vykonávají. Neodsuzuji studenty, odsuzuji učitele, protože když nemají ani přirozenou autoritu, ani přirozenou úctu, jsou to tupá hovada.
Nemám výhrad... od Phate
21.12.2005 #Jj, jezbývá než absolutně souhlasit. Taky jsem student a když třeba jedu MHDčkem, a důchodci začnou řvát a nadávat, že je nepouštíme, automaticky si zesiluji iPOD, aby věděli, že je ignoruju... Přišel jsem dřív, tak ať si počkají.
od llook
22.12.2005 #Poprosil někdo ze starších a starých o místo a byl odmítnut? To mi také připadá důležité.
Obdobně jako v socce - pokud mě kdokoli zdvořile požádá, tak ho pustím. Pokud do mě nějaká bába jakoby omylem šťouchá kabelkou, abych si jí sám všimnul, zůstanu sedět.
Re: Katastrofální situace na vysokých od Iva
25.12.2005 #"úctu si nelze vymáhat, uzákonit ani vydobít"
Máte tam hrubici,
vydobýt, 1. j. vydobudu i vydobydu; rozk. vydobuď; příč. vydobyl, vydobyt
Jste ale hulvát, nic naplat. I když si jich nevážíte a můžete mít pádné argumenty, jsou tu nějaká společenská pravidla. Doporučuji shlédnout Etiketu pana Špačka.
Vůbec nechápu, proč tedy na takové škole jste? Běžte studovat tam, kde si budete poskytovaného vzdělání vážit.
Re: Katastrofální situace na vysokých od markon
25.12.2005 #Iva: U etikety pana Špačka jsem si na internetu přečetl všechny díly a hlavně je tam napsáno:"Pokud nejste pozváni, nikam nechoďte". Dokonce je i jako ukázková situace uváděn případ, kdy uvaděč vyhazuje člověka bez pozvánky.
Představte si, že sedíte v kapli se slečnou a najednou si vedle vás stoupne nějaký zašedlý profesor, přičemž vy máte rezervovány dvě místa. To jako toho profesora pustíte sednout vedle své slečny? Možná vás profesor ocení, ale lidi na kterých vám opravdu záleží vás opustí. Mě záleží na těch nejbližších a raději se nechám i vyhodit ze školy, než abych někomu nadbíhal.