Web 2.0 - propadák? - Krutá realita

V poslední době se začal oživovat situace, která na internetu panovala již před mnoha lety. Průkopnická společnost Google prorazila na trh se službou GMail, která měla pouze prosadit Google Acount a přesvědčit investory, že tato nová technologická společnost má své zákazníky jisté. I když tato taktika zní celkem jednoduše a jasně, na trhu se vyrojilo mnoho WEB 2.0 společností jako Digg či Flickr, které nemají žádný význam.

Kouzelné slovo ZISK

Základní věcí, kterou se mi na nových webových projektech WEB 2.0 nelíbí je zisk. V dnešním světě není problém udělat vynikající produkt, kteří lidé budou používat a oceňovat. Není problém, abyste si zaplatili vysílací licenci a udělali rádio, jež budou lidé poslouchat. Můžete si založit i úspěšnou televizi, jako třeba hudební kanál Óčko, která bude velice oblíbená a nebude generovat libovolný zisk (v poslední době došlo k její úspěšné komercializaci, ale za jakou cenu?).

Nadšenecké projekty jsou super a jsou přínosné. Služby umožňující budovat sociální sítě jsou vynikajícím nápadem, a jsou oblíbené! To co je ovšem problém je fakt, že nedokáží generovat reálný zisk. Nebavím se zde o halířích, které sotva zaplatí provoz serverů a internetovou linku, bavím se teda o zisku, který dokáže zaplatit obrovské riziko a úsilí, které se musí do projektu nejdříve investovat.

WEB 2.0 totiž neřeší řádný problém, který na internetu existuje, jenom přináší ty samé problémy v bleděmodrém. Jenom málokdo dokáže generovat z webu opravdu solidní balík peněz, a to ukazuje, že tomuto byznysu stále něco schází. Webového podnikatele čeká na začátku hned několik problému, jakými je například odstrašující kanibalizace trhu. Pokud přijdete na trh s geniálním produktem, pro nějž existuje jen jedno jediné místečko, najde se vždy nějaký blázen, který vytvoří konkurenční službu. Problém je v tom, že na trhu může existovat pouze jedna vydělávající služba, nikoli více.

Jak funguje opravdový byznys

Protože vím, že ne každý se zajímá o byznys do detailu, zkusím vysvětlit polopatě, jak funguje normální byznys. Představte si, že máte obec Horní Polomu a společnost Mc Donald tam otevře pobočku, která prodává hamburgery. Každý den takovéto rychlé občerstvení navštíví 500 lidí. Společnost Mc Donald má fixní náklady (i kdyby si nikdo nic nekoupil) 1.000.000 Kč měsíčně. Pak má náklady na každého zákazníka měsíčně 1.000 Kč. Celkové náklady jsou tedy 1.000.000 Kč + 500.000 (500 pravidelných zákazníků * 1.000 Kč). Společnost ovšem vydělá 2.000.000 Kč, takže má čistý zisk 500.000 Kč.

Nyní toto uvidí KFC a začne si říkat "vždyť ten McDonald vydělává hafo škváry v Horní Polomě, otevřeme si tam také pobočku?". Nyní přijde ekonom z KFC a udělá si v Horní Polomě průzkum a zjistí, že kdyby konkurovali společnosti McDonald, mohou získat 250 lidí, přičemž zbylých 250 lidí bude stále chodit do McDonaldu. Počítáme s tím, že zisky i náklady společnosti KFC jsou stejné jako McDonald, otevře KFC svojí pobočku?

Ne, neotevře, protože by mělo fixní náklady 1.000.000 Kč a variabilní náklady 250.000 Kč, přičemž zisk by byl 1.000.000 Kč. Kdyby KFC v této obci otevřelo pobočku, prodělá 250.000 Kč měsíčně a McDonald prodělá to samé. Obě společnosti by prodělávaly, protože se dělí o příliš malé sousto. Proto ekonom v KFC řekne, že v Horní Polomě podnikat nebude a otevře pobočku v Dolní Polomě, kde ještě žádné rychlé občerstvení není. Tomuto jednání se říká monopolizace trhu, kdy si vezmete malou část trhu, na které se nikomu nevyplatí vám konkurovat.

Problémy byznysu na internetu

A tady je právě problém byznysu na internetu, díky nulovým počátečním nákladům v něm mohou podnikat i lidé, kteří ekonomice nerozumí. Takže když vy si otevřete prosperující společnost, během chvilky se na trhu oběví ohromné množství konkurentů, kteří se vám snaží vytrhnout váš kus trhu. Je to jak když se hejno supů snese na malou myšku, nakonec zůstavají všichni hladoví. Takže na trh přijdou konkurenti, a ti zkrachují, ale samozřejmě vás vtáhnou sebou.

Možná si teď říkáte, proč se toto neděje v normálním byznysu? Odpověď je jednoduchá, jsou jí počáteční vysoké náklady. Ne každý má šanci investovat milión korun a už stěží někdo je investuje zcela bezhlavě. Pokud se přeci jenom takový idiot najde, a přijde vám konkurovat, často pomáhají smlouvy s dodavateli. Jestliže podnikáte v obci Horní Poloma, a prodáváte vynikající prášek na praní, kšefty se hýbou a vy vyděláváte, pokusí se vám do kšeftu skočit nějaký blázen, i když na trhu není místo.

V tu chvíli distributorovi pracího prášku dojde, že když bude dodávat obou firmám, obě budou tlačit aby snižoval ceny. Nakonec se tedy jeden prodejce s distributorem domluví na výhradním zastoupení a všichni vydělávají. Tuto praktiku například vidíme u firmy Microsoft, která se často pokoušela domluvit s výrobci počítačů, aby neinstalovali Linux. Je totiž nezvratný fakt, že vývoj libovolného operačního systému stojí množství peněz nezávisle na tom, kolik licencí se prodá. Pokud by tedy na trhu dva desktopové operační systémy, byly by oba horší než když je pouze jeden.

Komoditizace webu

To co mě ovšem nejvíce překvapuje na projektu Web 2.0 je jeho postavení totálně na hlavu. Cílem webových služeb a sociálních sítí je komodizovat extrémě roztříštený internet. A nakonec úsměvné na tom je, že pouhopouhé agregátory opět konkurují mezi sebou. Projekt, který má komodizovat internet nakonec opět padá na příliš vysoké konkurenci. A jaký bude Web 3.0, pokusí se komodizovat zaměření serverů s Web 2.0?

Byl jsem u toho, jak se na internetových projektech prodělávají stovky tisíc i vydělávají miliony a upřímně řečeno web není, a žádná jeho verze v dohledné době nebude nástrojem na vydělávání peněz, ale pouze prostředkem. Za dobu co provozuji tento blog jsem z něj nevydělal jedinou korunu a jediný přínos, který pro mě má je konfrontace mých názorů s okolím. Nikdy jsem ostatně nechtěl a ani neměl v plánu na internetu vydělávat, protože již dávno vím, že vydělat byť jedinou korunu na internetu není vůbec hračka.