Zhulený zátah - Krutá realita

Upozornění: Tento příběh se nezakládá na pravdě a nepopisuje skutečné události ani osoby.

Jedu s kamarády v luxusní Mazdě opuštěnou pražskou cestou s jedním z nejlepších výhledů na Prahu za jediným účelem. Pomalu okénka škrtají o křoví a dostáváme se dále a dále, najednou kamarád vykřikne "Benga!", čímž myslí vzdálené málo viditelné auto. Najednou druhý kamarád jež řídí urychleně zařadí zpátečku, nicméně než se stačí jeden z nejvýkonějších motorů vůbec roztočit, doběhne nás nasupený polda s baterkou.

Dejte ruce nahoru

"Dejte ruce nahoru, na palubní desku, tak abych je viděl" křičí zkurvená paroubkova pomocná ruka. S kamarády tiše uvažujeme o tom, že v daném místě se pravděpodobně stalo loupežné přepadení, vražda či jiný zločin, který by zajistil takovéto chování policistů. Policista si ihned žádá občanské průkazy a ptá se "Za jakým účelem jste zde přijeli?".

Kamarád odpovídá "Podívat se na Prahu, tady není zákaz vjezdu". Policista bravurně kličkuje "Áaa pan romantik, takže romantická projížďka. A nepřijeli jste se sem zhulit jako všichni ostatní?". K čemuž se přidávám já "Tak hele, já bydlím tady kousek, můžete si to ověřit v občance a přijeli jsme se sem dívat na Prahu". Policista supí: "Jaký hele? Na mě to nezkoušej, já nejsem žádnej zasranej měšťák." (pozn.: Městská policie sídlí v objektu pronajatém naším bytovým družstvem a kazit si vztahy se svým pronajímatelem je velice nevhodné . Proto ona výhružka, že bydlím poblíž, na kterou městská policie často slyší).

Policista pokračuje: "Takže pánové, teď mi dobrovolně dejte vše co máte a já to rozdupu a nechám to být. Jinak, jestli u vás něco najdu půjdete si všichni sednout, jasné?". Kamarád dobrovolně vyndává cca 0,5g, a policista to pokládá na kapotu auta. Ještě něco, ptá se? I když mám v tašce cca 0,7g držím se pravidla, zatloukat, zatloukat a zatloukat! Policista nás všechny vyzve k opuštení auta a začne auto prohledávat. Všem nám prošacuje kapsi a najednou se vrhne k mému batohu.

Cesta do vězení

Když vyndavám věci z mého batohu, policista objeví onen zázračný pytlíček a začne: "Co jsem kurva říkal? Teď si kvůli tobě všichni půjdou sednout. Chápeš to? Jsem férovej, dal jsem ti šanci a ty jsi jí zneužil". Ani to se mnou nehne, vůbec nic, v pohodě stojím a v hlavě se mi prohání slova "A co mi uděláš ty píčo? Dokážeš mi že jsem to do toho baťohu dal a dáš mi pokutu? Ty zmrde jdi se bodnout". V tu chvíli policista pokračuje "To jsi o tom nevěděl že to tam je, nebo jsi mi to zatloukl? Povídej, dělej!".

Mlčím a v duchu si stále říkám "Chcípni zmrde, jdi do prdele a neser mě". Policista se neustále opakuje a najednou začne "To se mě jako bojíš? Neumíš mluvit? Nedělej že neumíš mluvit!". Pomalu začínám hrát vyhulenou socku "No bojím se nebo jsem to tam dal nebo o tom nevěděl. Já nevím". Policista vzteky vše hodí na zem a rozdupe se slovy:"Takže všichni jste se přiznali, a proto vám nic neudělám!". V tuto chvíli mi v hlavě probíhají otázky "Jak přiznali? Já se k ničemu kurva nepřiznal, došli ti argumenty ty svině co?".

Zbytek batohu

Najednou policista chce vidět zbytek batohu a dívá se na 40cm velkou kudlu vedle nabíječky notebooku. Říká mi "Vyndej ji a dej mi ji". V duchu uvažuji "Jo, a pak to na mě svedeš jako pokus o vraždu, jdi do píči ty mrdko" a nahlas odpovídám "Vyndejte ji raději sám". Policista pochopí a kudlu hodí na zem. Při dávání věcí do baťohu opět asistuje policista a kudlu zandavá do baťohu. Nenechávám jako člověk s dobrou znalostí zákonů nic náhodě.

Najednou policista dále prohledává zbytek auta. Nic nenachází, nasraně zavírá kufr.

Domluva

Z ničeho nic dostáváme domluvu, při které se všichni držíme, abysme nespadli smíchy na zem. Policista začíná: "Podívejte se víte, že vaše reflexi v autě jsou 15x pomalejší, když se zhulíte? Víte to kurva? Víte to? Mě sere takové mrdky, kterým je 18 tahat ze zvrakovalých auty, sere mě to, když takhle mladý člověk chcípne. Víte co, podívejte se na mě, je mi 27 nepiju, nehulím a života si užívám naplno". "...Užívám si ho, protože si zvyšuji sebevědomí odznakem a honím si ho nad lidma, kteří se nemohou bránit": v duchu si dodávám.

Policista pokračuje k mému kamarádovi (řidiči):"Víte co jsem mohl? Představte si, počkal bych až se zhulíte, a pak bych vás zastavil zhulené v autě. Vám bych mohl dát pokutu 50.000 Kč a sebrat řidičský průkaz na 2 roky? Uvědomujete si ten průser. A tenhle váš kamarádík bý vás v tom nechal, protože to zatajil vyčvachtat". V duchu rozpoznávám prvky psychické manipulace, několik technik o kterých jsem zde dříve mluvil.

Závěr

Vzhledem k tomu co zde padlo bych chtěl dodat toto. Marihuana je pro dospělého jedince asi stejně nebezpečná jako dvě cigarety, nezpůsobuje trvalé poškození mozku a je mnohem bezpečnější než alkohol. Cigarety i alkohol jsou fyzicky návykové, u marihuany je to jiné.

Uvedený policista se dopustil několika prohřešků, nejen morálních, ale i protizákonných. Za prvé řekl, že když jeden z nás zatají vlastnictví dané látky, budou stíháni všichni - což lze klasifikovat minimálně jako vyhrožování a rušení samotných principů ústavy a demokracie vůbec. Za druhé využil psychologické manipulace k rozbití vztahů mezi lidmy, což minimálně já považuji za silně nemorální.

Důvod, kdy jsem se rozhodl zapírat byla první věta policisty, která byla zcela zcestná "Přiznejte se, nebo si půjdete sednout všichni". Jak můžete věřit člověku, který první větou lže? Navíc při této větě se mi vybavila vzpomínka ze střední školy, kdy učitel řekl: "Kdo se přizná, tomu se nic nestane", která pro mě končila dvojkou z chování. Napadlo mě, že když se přiznám může toho snadno zneužít, zatímco když zatajím, vždy existuje milión možností se z toho dostat. Proto jsem se rozhodnul jak jsem se rozhodl.