Zkroutili jsme realitu? - Krutá realita

Bohužel mě neustále čím dál více mrazí na zádech pocit, že komunistům se jejich dílo povedlo více než dobře. Dokázali smazat naší minulost, identitu i logiku života. Dokázali změnit smýšlení celého národa, který si nyní předává komunistickou propagandu z rodičů na děti.

Mladí nejsou až tak jiní

A aby také byli, když je vychovávají rodiče odkojení komunismem. Komunistické názory nemá jenom stará generace důchodců, mají je i dnešní náctiletí. Čím více pročítám komentáře na mém deníčku, poslouchám názory mých vrstevníků, vidím to přesně takto.

Názor lidí, že když se budeme mít špatně, tak někoho okrademe má velice silnou základnu. Vždyť přeci nemůžeme přestat sdírat střední vrstvu schopných, co by pak dělali ti neschopní? Ti neschopní chudáci by byly nuceni krást, a porušit své tvrdé morální zásady.

Jaká je tohle tedy morálka? Když zastavíme dnešní okrádání střední vrstvy, tak chudá vrstva začne krást přímo, a nikoli už jen prostřednictvím státu. Mají lidé vůbec nějaké morální zásady, a nebo se jenom honosí slovy? Já si myslím, že morálka je jedna velká lež a hloupost. Kdysi jsem četl bezvadný citát: "Kdo se snaží být lepší než člověk, bude vždy jen horší člověk". Přišlo mi to tak výstižné, lidé co propagují sociální spravedlnost a lepší lidstvo jsou ve skutečnosti největší chamrať, protože v duchu jsou schopni okrádat takřka kohokoli.

Když se propaganda stane normální

Mě upřímně dlouho trvalo, než jsem se odchýlil od skryté propagandy. Propagandu socialismu nyní nedělá vláda, nedělájí ji komunisti, děláme ji my, jako národ. Tato zhouba je v nás zakořeněná, víra v nemožné. Lidé už nedokáží pochopit ani banální příklad s dělením koláče mezi pracující lidi a důchodce. Myslí si, že se ještě jeden koláček někde vykouzlí, a nebo ještě lépe - ukradne.

Chování našeho národa už popírá logiku. Politici jsou tací, jací jsme my. Nejsou jiní a nedělají nic jiného než chceme. Nemají jinou povahu, a neuvažují jinak, proto je také volíme. Když už se i prostá logika nazývá modrými strakami, a krádeže doprovázené zotročováním se nazývají sociální rovností, začínám mít vážné obavy nad budoucností našeho národa. Když politici symbolizují pohled lidí na svět - krádeže, lži, zadlužování. Začínám se bát. Nebojím se Paroubka či Ratha, oni jsou jenom symbolem miliónu Hitlerů a Stallinů v našich řadách.

Jak ve vězení

To co je na nás nejhorší je fakt, že jsme našli jistotu ve vězení. Jsme jak zvířata v ZOO, kdy jeden den přišla revoluce, otevřeli se dveře, všichni vyběhli ven a za týden se vrátili nazpátek. Nechceme volnost, chceme klec a to učíme i další a další generace. Když to mladší generace nepochopí, nazveme ji dítětem. Narážky na mojí osobu jsou vždy v duchu "uvažuješ jak malé dítě". Jestli je znakem dospělosti uzavřít se do klece, tak já chci být dítě.

Vždy jsem myslel, že znakem vyspělosti člověka je schopnost se o sebe postarat, a proto já nazývám vás socialisty nevyspělímy dětmi, co neustále hledají ručičku svých rodičů. Zase si dovolím citovat hezkou větu "Jestliže mladý člověk volí pravici je bezcitný, jestliže dospělý člověk volí levici je bez rozumu". Abych byl upřímný, ještě před pár lety jsem se ztotožňoval z levicovými stranami, ale dospěl jsem. Mám už rozum a nejsem pouhé přerostlé dítě. Nevěřím vám socialistům, nevěřím vám ani slovo, protože nejste schopni přinést jiný argument než "Vždycky to tak bylo". Jestliže včera pršelo jenom hlupák si automaticky vezme dnes deštník. Inteligentní člověk se totiž podívá na modrou oblohu a dojde mu, že co fungovalo včera nemusí fungovat zítra.